Podíváme se na nový stavební zákon z pohledu developera menších až středně velkých projektů. Co NSZ mění, co bude ku prospěchu a co naopak zatím pokulhává nebo nebylo vyřešeno vůbec a nadále tak bude náš byznys brzdit a omezovat?
Nebudeme se v tomto článku zabývat speciální úpravou dopravních a energetických staveb spadajících od 1.1.2024 pod tzv. DESÚ (dopravní a energetický stavební úřad), který bude podřízen přímo pod MD, respektive MPO. V této oblasti má stát po loňském schválení novely zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategické infrastruktury, již poměrně silné pravomoci a povolování velkých infrastrukturních staveb by mělo výrazně zrychlit. Samozřejmě na výsledek si musíme ještě počkat, ale předpoklady zde v zásadě naplněny jsou.
Pojďme se tedy podívat na hlavní změny, které náspři povolování staveb čekají od 1.7. tohoto roku.
Pohled nás jako developera menších až středně velkých projektů
Hlavní problémy současné úpravy:
- neúměrná složitost povolování – počet razítek, které je třeba získat, se u složitějších projektů snadno dostane až do řádu středních desítek, okruh účastníků je tak široký, že se může vyjádřovat a odvolávat (a zdržovat tak povolení) každý, kdo má „díru do prdele“. Výsledek – příprava některých komplikovanějších nebo exponovaných projektů se klidně protáhne až na 5-10 let. Z naší zkušenosti vidíme, že i malé projekty, kdy se umisťuje jen několik rodinných domů příjezdová komunikace a nezbytná infrastruktura, zabere někdy i dva roky. To má pak za následek významné prodražení projektu (náklad peněz do projektu investovaných, náklady na projekci a oběhávání úřadů „leštění klik“)
- nemožnost se o některých záležitostech dohodnout s příslušnou obcí, případně dalšími účastníky, formou veřejnoprávní smlouvy
- délká řízení – dlouhodobě se pohybujeme kolem 160. místa na světě (dle žebříčku WB Doing Business)
- rozříštěnost – každý dotčený orgán nebo úřad se vyjadřuje jen k jedné partikulární věci, chybí komplexní pohled na záměr a jeho dopady. úředník se bojí rozhodnout a úřady si pak často tyto věci mezi sebou pinkají tam a zpět.
- častá systémová podjatost zejména lokálních stavebních úřadů na menších obcích – byť jsou
základní cíle NSZ:
- zrychlení řízení
- zjednodušení řízení – jedno řízení o povolení záměru místo různých typů řízení (územní souhlas, ohlášení, společné povolení atd.) a pro různé části záměru (hlavní stavba samotná vs. vodoprávní řízení (kanalizace, ČOV) vs. dopravní řešení)
- koncentrace a integrace procesu povolení záměru do jednoho místa – namísto obíhání dotčených orgánů stavebníkem si má stavební úřad sám vyžádat potřebná stanoviska a vyjádření
- digitalizace výkonu státní správy v oblasti stavebního rádu a územního plánování – konec obíhání lidí a papírů, vše skrze Portál stavebníka. Stavebník podá žádost a vidí průběžný stav jejího zpracování. Zde se mají podávat i žádosti o vyjádření vlastníkům veřejné infrastruktury a probíhat veškerá komunikace s DOSS – elektronický správní spis.
Co se (zdá se) povedlo:
- zjednodušení řízení – na příště bude jen jedno povolení záměru s jedními pravidly místo mnoha různých typů povolení dle stávající úpravy, každé s odlišnými procesními detaily
- digitalizace – zavedení Portálu stavebníka zcela určitě přinese významné ulehčení naší práce a zpřehlední projektovou přípravu. Na druhou stranu, systém zatím není ani v beta verzi a jeho spuštění je v nedohlednu.
Co se nepovedlo:
- Integrace a koncentrace procesu povolení – nahrazení podkladových aktů (vyjádření, závazné stanoviska) kompetencí SÚ v rámci integrace rozhodovacích procesů nebylo dosaženo, stále je potřeba k žádosti o povolení záměru dokládat mnohá vyjádření a stanoviska – zejména pak nově zavedené tzv. JES (jednotné environmentální stanovisko dle zák. č. 148/2023 Sb.)
- Digitalizace – zcela zatím chybí systém, který bude spravovat tzv. Portál stavebníka, kde bude veden celý elektronický správní spis a projektová dokumentace. Jeho přípravu provázelo mnoho kontroverzních kroků, naposledy když ÚOHS zrušil vypsaný tendr na dodavatele informačního systému, aby následně ministr Bartoš sáhl k nouzovém řešení a zadal alespoň základ systému zakázkou bez soutěže. V tuto chvíli je tedy ve hvězdách, zda se skutečně něco 1.července spustí (a zda to vůbec bude fungovat). My tomu nevěříme a očekáváme odklad účinnosti této části zákona minimálně na 1.1.2025, spíše však o rok. Příznačné pro naše prostředí je, že digitalizace výkonu státní správy ve stavebnictví měla být vlajkovou lodí celého zákona…
- OBECNÝ ZÁVĚR: v mnoha ohledech se z toho opět stala klasická „bramboračka“. Na podzim 2019 předložil mezirezortní expertní tým do připomínkového řízení návrh zákona o 171 §§. K návrhu se sešlo přes 5000 připomínek a díky mnoha kompromisům nakonec dnes účinné znění zákona obsahuje paragrafů 335, tedy přesně dvojnásobek. Díky jeho složitosti a s tím související nepřipraveností státní správy pak musela být jeho
Co dál? Příště se v našem seriálu podíváme na samotný proces povolení záměru, jak jej předpokládá nový stavební zákon, a co nás v této oblasti čeká.
STAY TUNED!
